Základní principy fungování vesmíru
V první řadě je třeba si uvědomit, že my - jakožto lidské bytosti, které jsme tvořeni fyzickým tělem z masa a kostí, jsme také bytostmi energetickými, jejichž nejdůležitější energetickou složkou je esence z boží podstaty - naše duše.
Naše duše je tedy esencí neuvěřitelně silné, láskyplné a tvořící energie, do které jsou vtisknuty veškeré naše prožité zkušenosti, emoční prožitky a dále úkoly, které máme vykonat.
S duší můžeme být vědomě v neustálém kontaktu, pokud ovšem přijmeme ten fakt, že skutečně existuje a je naší součástí. Vědomým nepřijetím tohoto základního vědění se blokujeme a vlastně nepřijímáme sebe ani Boha, čímž se ochuzujeme o důležité hluboké poznání, které nám pomáhá na naší cestě životem. Neboť nám usnadňuje žít v daleko větším klidu. S oddaností k vesmíru totiž víme, že nic se nám neděje náhodou, všechno k něčemu slouží a děje se pro dobro, a abychom pochopili.
Někteří lidé žijí v souladu se svou duší, aniž by si to připouštěli, anebo o tom vůbec přemýšleli. Prostě a jednoduše jednají a žijí dle svých vnitřních pocitů a potřeb z nich vycházejících. A je to tak také v pořádku.
Obvykle se jim však stejně v nějaké jejich životní fázi toto poznání také "zvědomí" a to proto, aby mohli předávat a inspirovat lidi kolem nich žijící.
Přiznáním si faktu, že jsme součástí něčeho vyššího, máme daleko větší šanci přijmout věci, tak jak jsou a odpouštět sobě i druhým, což nás činí bytostmi čistějšími, svobodnějšími a nespoutanějšími.
Energeticky se stáváme daleko lehčími a těmi, kteří jsou blíže k Bohu, neboť se naše vibrace zvyšují. Tím k nám také mohou proudit informace, ke kterým bychom normálně přístup neměli.
Tyto informace mohou být různého charakteru. Můžeme se dozvídat o vesmíru, o nás, o tom, co potřebujeme, abychom byli silnější, zdravější, šťastnější a také nás zpravidla vedou po cestě našeho poslání, což je hlavním smyslem našeho života.
Někdo díky těmto informacím může pomáhat druhým, a to různými formami. Kupříkladu lze dostávat energii, která je léčivá a tím je člověk schopen uzdravovat sebe i ostatní. Někdo vidí budoucnost, dokáže předvídat a též tím pomáhat k odvracení nepříjemných situací.
Čím blíže jsme Bohu, tím se stáváme láskyplnějšími, vlídnějšími, soucitnějšími, ale i silnějšími. Stáváme se tedy tou esencí, ze které jsme vzešli. Až se ji staneme úplně, můžeme se k Bohu zase zcela navrátit.