Osobnost člověka

Osobnost člověka je tvořena mnoho aspekty. Jedná se o jeho charakter, povahové rysy, jeho tělesnou schránku, životní styl, tedy oblékání, strava, návyky. Dále je osobnost člověka tvořena tím, jak daný jedinec absorbuje do svého pole kolektivní energie, jak se jimi nechává ovlivňovat. Zda žije život sám za sebe, anebo je ve vleku rodových programů či zatížen mnoha úkoly z minulosti, které si má nyní odčinit.

To, kde člověk žije, s kým žije, zda je spokojen, vysílen, zda žije ve víře ve vyšší dobro, či nikoliv,
to vše ovlivňuje a tvoří jeho celou osobnost.

Je důležité si uvědomovat, kdo skutečně jsme a kým chceme být. Naše vnitřní chtění a následné rozhodnutí je prvotní v tom, kam se náš život bude následně ubírat. Tím se před námi pomalu skládají nové cesty a přeskládávají se ty staré. Je to tedy o naší svobodné vůli, a o tom, pro co se rozhodneme.

Každý v sobě máme totiž zasetu touhu po poznání, hledání smyslu života a být dobrým, na nás však je, zda tuto touhu budeme následovat. Pro nalezení klidu jiná cesta, než následování skutečného dobra není.

Rozhodneme-li se pro to, konat dobro, být dobrým člověkem, automaticky se nám tím dostává vyšší ochrany. Vytvoří se kolem nás ochranný kruh a zlé energie na nás nemohou. Čím více žijeme v tomto rozhodnutí a skutečně vnitřně jej cítíme, tím se stáváme lehčími, a tedy i blíže Bohu.

A co konkrétně představuje být blíže Bohu?

Cítíme ve svém nitru mírumilovný stav, který nám přináší klid, a především smysl naší existence. Více vnímáme duchovní svět a jeho řád, stáváme se do něho zapojení a automaticky si uvědomujeme i větší zodpovědnost ke svému úkolu zde na Zemi, ke svým bližním a celé planetě, potažmo vesmíru.

Situace, které se nám dějí a chodí do života, si uvědomujeme úplně z jiné perspektivy. Už to nejsou pouhé problémy, překážky, náhody, ale protože se vědomě stáváme součástí celého řádu, všímáme si neskutečné přesnosti a symboliky v každé promluvě s druhým, v každé zprávě i "náhodné" situaci. Jsme o dost obezřetnější, protože nyní už víme, že je to zpráva jen pro nás, která je buď upozornění, varování, potvrzením anebo i požehnáním.

Za každou takovouto zprávu jsme více a více vděčni, neboť není krásnějšího pocitu, než být součástí božského stvoření a mít možnost nepatrně nahlédnout do tohoto řádu, krásy a čistoty.