Košík
0
0,00 Kč
O moudrosti
18.08.2020
"Moudrost znamená méně mluvit ve chvílích, ve kterých
jsme dříve hovořili hodně a naopak mluvit více ve chvílích, kdy jsme dříve mlčeli."
Situace, ve kterých jsme měli nutkavou potřebu se obhajovat a zastávat se sami sebe,
se pomalu vytrácejí. Uvědomujeme si, že nastávají, ale již bez té potřeby se bránit.A naopak tehdy kdy se dělo nějaké bezpráví a my v něm pouze stáli a
mlčeli, nyní už dovedeme s odhodlanou myslí i prožíváním vyslovit názor, zastat
se druhého a projevit se bez dalšího očekávání.
K moudrosti se dospívá přes bolest. Ať už přes tu vnitřní
- skrze vnitřní práci na sobě - uvědomováním si a pochopením věcí. Přiznáním
si svých slabostí, nesprávných postojů
a charakterových rysů, které jsme buď převzali od okolí anebo se s nimi již
sami narodili či si je vybudovali jinými nezpracovanými situacemi.
Anebo přes bolest vnější, kdy se skrze vnější okolnosti, životní zvraty a třeba i tragické události dostáváme více k sobě, do hlubin své duše a do jistoty toho, že už víme a při tom s tímto věděním, dovedeme být v tichosti.
Podíváme-li se na skutečně moudrého člověka, je to bytost, ze které vyzařuje přirozený klid. K tomuto klidu se postupně dozrává. Proto je o dost více obvyklejší cítit moudrost u lidí starších, nicméně to nemusí být pravidlem.
Moudrost totiž může v člověku dřímat i několik jeho životů. Kdy právě v jednom z těch minulých daný jedinec sbíral zkušenosti a prožíval silné situace, a nyní si do tohoto života moudrost přináší již darem.
Stejně tak jako v člověku dřímá nebo se probouzí například odvaha, statečnost a vytrvalost, tak i moudrost, skromnost a oddanost jsou ctnostmi, a to ne zadarmo získanými.
Proto o tyto své dary pečujme a uvědomujme si je.
Zdravé sebe-vědomí by totiž mělo být přirozenou a nezbytnou vybaveností každého moudrého, oddaného, statečného a odvážného člověka. Aby se bytostný kruh našeho povolání zde na Zemi mohl uzavřít a plně se projevit ku prospěchu svému, druhým, potažmo i celé planetě a vesmíru.