Láska

Láska

...jediný opravdový cit, jež hýří naše srdce ku prospěchu všem. Ku prospěchu planetě, ku prospěchu lidem ostatním, těm, které vůbec neznáme a přece je díky tomuto citu můžeme naplno milovat.

Láska v srdci znamená lásku všude, uvnitř i vně všeho.

Láska podmanivá, jež probouzí každý květ na louce či provoní bylinku na lince.

S láskou nutně zacházet opatrně a v rukavičkách. S láskou nutně přecházet přes ulice v náprstcích.

Láska něžná jako orchidej či bojovná a žhnoucí jako plamen každé vrásky z ní pramenící.

Kolik lásek musíme ještě prožít, abychom se dostali k lásce k sobě?

Kolik lásek nutno zbořit, abychom již žádnou nebořili a jen ji tiše opatrovali, kolem ní lehce našlapovali a jako jemný plamínek, ji udržovali?

Láska budí milence ze snů, láska tvaruje obličeje každého z nás a formuje lícní kosti, když se žije.

Lásku nutno obejmouti, pokud odchází.

Lásku nutno žhnouti, když přichází.

Má láska nějaké opodstatnění v našich srdcích? Ona prostě je, jen si tam lebedí a dmýchá slzy našich srdcí. Povzbuzuje, když je třeba a mlčí, když je potřeba.

Lásku nelze vynutit, láska buďto je anebo není.

Láska umí poblouznit, ale co neumí je nechat být.

Lásku střídá nervozita, když se ji potřebujeme dotknout.

Lásku snášet je odvaha!

Lásku odmítat je barbarství.

Kdo lásku snáší a odmítá zároveň je kreativec bez duše.

Kdo s láskou bdí, je snílek žijící ve své fantazii.

Lásku umí dávat ten, kdo miluje a nic nechce.

Lásku nedává ten, kdo vlastní.

Kdo jsem já?

Jsem láska ... zvláště když si to uvědomím.