en-Všechna síla a energie Země vychází od ženy

Žena plně vědomá si sebe, je milující a přijímající. Muž pro takovou ženu dýchá a tvoří, od takovéto ženy nemá jediný důvod odcházet. 

Síla ženy je v ženskosti

Ženy byly po dlouhá desetiletí utlačované, a protože chtěly a potřebovaly přežít, nechaly se utlačovat. Bylo to hrozné období morálního úpadku žen, a tak není divu, že se dodnes z něho uvnitř sebe všechny vzpamatováváme. 

Ať už někdo věří či nevěří na minulé životy, tak se stačí podívat do poměrně nedávné minulosti našich babiček a prababiček, ve které většinou vidíme, že ony svým manželům skutečně sloužily. Muži byli páni a nesmělo se jim odporovat, měli vždy hlavní slovo a žena mohla být jen ráda, že má střechu nad hlavou a může vychovávat jejich děti. 

Z tohoto období především pramení to, že ženy svoji skutečnou ženskou sílu neumějí používat anebo se jí bojí. To, co vidíme kolem sebe dnes, je většinou pouze povrchní ženská krása.

Vývoj však kráčí kupředu a přichází ten správný čas, aby si ženy v sobě uměly
a chtěly přiznat svoji ženskost. Aby ji v sobě uměly definovat a pak ji i především používaly
a upevňovaly.

Ženské tělo je krásné. Její duše též. Ale když si tohoto žena není skutečně vědoma, nemůže se chovat žensky a svou ženskost vyzařovat.

Proč ženy nejsou ženami?

Protože si nedůvěřují. Někde uvnitř nich samotných je velké ponížení, které se táhne právě z dob utlačování, kdy žena byla brána pouze jako ta, která se stará o dům a rodí děti. A někde v tomto období se i veřejně řeklo, že tak jak je to nastavené, je to správně a hlavně ženy na to samy přistoupily...

Jak narovnat svou ženskost?

Jedná se o proces.

Začátkem je chtít změnu. Uvědomit si a přiznat si, že si jako žena nevěřím. Je to proces bolestný, ale nesmírně důležitý a autentický. Automaticky to vede ke stažení se do svého vnitřního světa, to je nedílná součást celého procesu.

V této fázi je nejlepší, když žena začne měnit celý svůj život. Začne chodit více do přírody, příroda totiž propojuje ženu s její vnitřní silou a stabilizuje ji. Začne o sebe pečovat, cvičit, upraví si jídelníček. Obklopí se lidmi, o kterých ví, že jí přejí to dobré (skutečného přátelství
a zájmu je jako šafránu).

Důležité je procházet touto proměnou vědomě a ne proto, že se chceme někomu zalíbit. Především to máme dělat pro sebe - pro své tělo a duši.

Žena, která není ve své ženskosti se projevuje buďto submisivně a jedná se strachem. Anebo je naopak příliš tvrdá na sebe i své okolí, manipulativní, někdy až zlá, což vyvěrá z její vnitřní bolesti.

Mohou za to křivdy, ponižování a neúcta, která se tu po dlouhá léta budovala. Kromě této zátěže z dávné minulosti si nabalují další křivdy. Protože právě i v moderních vztazích se ženy chovají tak, že si sebe neváží. Dovolí muži, aby je ovládal nebo jsou na něm závislé.

Muže taková žena - z jeho přirozenosti mu vlastní - nepřitahuje. A tak se automaticky jako lovec, jako dobrodruh a objevitel porozhlíží později po jiné.  Touto situací však vzniká další krutá rána v ženině ženskosti.

Pro dobro nás všech i naší planety, je změna v chování žen k sobě samým nevyhnutelná...