Jakákoliv myšlenka vyvolávající úzkost nás vede do bezmyšlenkového stavu
a volá: "Zastav se!"
My nejsme v této situaci ti, kteří rozhodují a vedou, co bude a kdy to
bude.
My jsme vedeni a nemáme odporovat a dávat tam své chtění. Vidím-li, že
daná situace někam směřuje, nepopostrkujme věci a situace silou kupředu, naopak buďme v tuto chvíli, co nejvíce trpěliví a vyčkávající.
Jakmile do procesu vstupuje naše vůle a chceme jej mermomocí co nejrychleji uspíšit, cítíme se potom špatně.
Je třeba si říct, že tak jak jsme, je dobré. Jsme tam, kde máme být, jakákoliv
snaha být někde výše a lépe, je nepokora.
Věřte, že máme-li dobrý úmysl, vesmír to zaznamenává, pomáhá nám a vede nás
k tomu ještě lepšímu, čistějšímu.
Není třeba mu silou "pomáhat" a hrnout
něco honem na křeč.
Vyčkávejme s bdělostí, oddaností a vírou a budeme
odměněni.