Osobnost člověka je tvořena mnoho aspekty. Jedná se o jeho charakter, povahové rysy, jeho tělesnou schránku, životní styl, tedy oblékání, strava, návyky. Dále je osobnost člověka tvořena tím, jak daný jedinec absorbuje do svého pole kolektivní energie, jak se jimi nechává ovlivňovat. Zda žije život sám za sebe, anebo je ve vleku rodových programů...
Slýchávám často, že ženy mají být - ty chápavé - pro muže v jejich okolí. Chápavé a milující k mužům, kteří mají nějaké vrtochy nebo nemají zrovna dobrou náladu. Že právě to je jedním z jejich důležitých údělů zde na Zemi.
Na Zemi se rodíme nejen se svým posláním, dokončováním či postupu v rozjednaných úkolech
z předchozích životů, ale také pro očistu a expanzi naší duše.
V první řadě je třeba si uvědomit, že my - jakožto lidské bytosti, které jsme tvořeni fyzickým tělem z masa a kostí, jsme také bytostmi energetickými, jejichž nejdůležitější energetickou složkou je esence z boží podstaty - naše duše.
Tato snaha většinou přichází, jestliže cítíme že to, jak žijeme, není úplně podle našich představ a víme, že pokračováním v tom, co probíhá, se dostaneme někam, kde bychom se cítili nešťastně.
Být umírněný znamená nereagovat urychleně dle aktuálních emocí, ale vyčkat si na rozmluvu své duše.
Situace, které nám přichází do života, můžeme z různých úhlů pohledu vítat, odsuzovat či jinak hodnotit. Jedna věc je však jistá, že všechny situace, které nás jakkoliv emočně, psychicky či fyzicky ovlivňují, pro nás mohou být i jakýmsi ukazatelem či upozorněním.
Je důležité si uvědomit, že nic se nám neděje náhodou.
Většina lidí se snaží vyhnout bolesti. Vyhýbají se jí především proto, že už ji ve svém prožívání měli šanci zažít. Obrana před bolestí je přirozeným důsledkem, jehož zdrojem je strach.
Duše je jako předem nastavený program, jenž nás vede přesně podle naprogramovaných kroků. Jedná se o vnitřní, poměrně silné vedení, kterým se dokážeme řídit automaticky.
