Ve společnosti je dána norma společenského chování, etikety. Úzus podle, kterého by bylo vlastně jednoduché žít, pokud by ovšem člověk nebyl naprosto individuální osobností se svými vlastními touhami, představami, se svými slabinami, odchylkami a výjimečnostmi.
Naše nepříjemné pocity, úzkosti, naštvanosti, vše negativní, co pociťujeme, jsou našimi vodítky, jak se postupně dostat a být ve stavu, kdy nás nebude nic rozrušovat a staneme se odolnějšími, moudřejšími a vyrovnanějšími.
Nezávisle na Vaší vůli jste vrženi do naprostého zvnitřnění, ve kterém ve Vás probíhá projekce Vašeho dosavadního života nebo určitého období.
Neukočírované emoce a snaha vždy pomoci druhým, pramení z neuktovení sebe samého.
Nejprve zjišťuješ, že existuje i jiný svět.
Osobnost člověka je tvořena mnoho aspekty. Jedná se o jeho charakter, povahové rysy, jeho tělesnou schránku, životní styl, tedy oblékání, strava, návyky. Dále je osobnost člověka tvořena tím, jak daný jedinec absorbuje do svého pole kolektivní energie, jak se jimi nechává ovlivňovat. Zda žije život sám za sebe, anebo je ve vleku rodových programů...
Slýchávám často, že ženy mají být - ty chápavé - pro muže v jejich okolí. Chápavé a milující k mužům, kteří mají nějaké vrtochy nebo nemají zrovna dobrou náladu. Že právě to je jedním z jejich důležitých údělů zde na Zemi.
Na Zemi se rodíme nejen se svým posláním, dokončováním či postupu v rozjednaných úkolech
z předchozích životů, ale také pro očistu a expanzi naší duše.
V první řadě je třeba si uvědomit, že my - jakožto lidské bytosti, které jsme tvořeni fyzickým tělem z masa a kostí, jsme také bytostmi energetickými, jejichž nejdůležitější energetickou složkou je esence z boží podstaty - naše duše.
Tato snaha většinou přichází, jestliže cítíme že to, jak žijeme, není úplně podle našich představ a víme, že pokračováním v tom, co probíhá, se dostaneme někam, kde bychom se cítili nešťastně.
